Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Evropské volby přinesly v Čechách, tak jako ve většině zemí Evropy, vítězství pravice. Občanská demokratická strana, jako hlavní reprezentant liberálně-konzervativního spektra u nás, získala devět mandátů (o pět méně než před pěti lety, kdy se ale rozdělovalo o dva mandáty více), levicová Česká strana sociálně demokratická sedm (zisk pěti mandátů navíc), komunisté čtyři (minus dva) a lidovci obhájili oba mandáty.

SNK–ED ani Nezávislí žádné křeslo nezískali, stejně jako Zelení, kteří se rozštěpili do tří subjektů a ani jeden z nich nepřekročil pětiprocentní práh. Neuspěly ani nové subjekty jako Suverenita, Strana svobodných občanů či Libertas.cz, účast ve volbách mírně poklesla a činila necelou třetinu voličů.

Pro ODS vítězství znamená návrat na výsluní. Zatímco ještě na jaře jí průzkumy veřejného mínění přisuzovaly něco kolem dvaceti procent hlasů s výraznou ztrátou na vedoucí socialisty, s pádem vlády a pozitivním dopadem předsednictví popularita ODS rostla a vygradovala právě evropskými volbami. Pro ODS má vítězství v eurovolbách důležitý účinek – především jí vrátilo sebevědomí, které ztratila v krajských volbách. Co je však ještě důležitější, započalo trend, který je po úspěšných volbách obvykle patrný – pokračující posilování podpory ve veřejném mínění. Poslední průzkumy všech renomovaných agentur potvrzují kontinuální nárůst podpory ODS ruku v ruce s pádem ČSSD.

Zároveň je však třeba upozornit na několik úskalí, souvisejících s momentální popularitou pravice i samotnými volbami. Průzkumy preferencí sice dokazují vzrůst ODS, na druhou stranu tři měsíce před volbami jsou výsledky dvou největších stran takřka stejné a stejně jako při předchozích volbách budou i nyní hrát důležitou roli nerozhodnutí voliči, kteří mohou podporu vrátit zpět na stranu sociální demokracie.

Vítězství ODS v evropských volbách jistě bylo výsledkem lépe zvládnuté kampaně i kvalitního programu, na druhou stranu za ním stojí nízká volební účast, která ODS tradičně nahrává. Na podzim však k volbám přijde s největší pravděpodobností mnohem více voličů, kteří před měsícem nevolili a mezi nimiž je ČSSD tradičně silnější. Klamný pocit sebeuspokojení z příznivě vypadajících čísel průzkumů veřejného mínění by proto měli kandidáti nechat na dovolené a do kampaně jít s vědomím, že stav pravice–levice je „fifty-fifty“.

Do hry také vstupuje element TOP 09, který se stále neví, jakou roli bude hrát v českém stranickém spektru a je docela dobře možné, že bude odebírat hlasy ODS. Mnohem spíše tak bude její konkurencí než partnerem. Podcenit také nelze fakt, že již nebude možné hrát kartu úspěšného českého předsednictví, tak jako v případě evropských voleb, a étos Mirka Topolánka jako evropského státníka bude zapomenut.

Mobilizovaní lidovci, zklamání u zelených

Prohra ČSSD v evropských volbách byla způsobena kombinací více faktorů – nepříznivě hodnocené svržení vlády, toporné chování předsedy Paroubka a nezvládnutá kampaň, včetně fatálně podceněné internetové komunikace. ČSSD také nedokázala veřejnosti nabídnout věrohodné tváře. Výsledky voleb ještě více posílily vnitrostranickou opozici, jejíž činnost vyvrcholila snahou odvolat Davida Ratha z čela středočeské kandidátky. Neúspěch této snahy však zřejmě bude znamenat utlumení aktivit Paroubkovy opozice minimálně do předčasných voleb.

Lidovci ve volbách předčili očekávání – po vnitrostranických půtkách na sjezdu pouhý týden před volbami balancovali na hraně zvolení, nakonec však obhájili oba své mandáty. Povolební šetření ukázala, že hrozba nezvolení a odchod části straníků zmobilizoval věrné lidovecké voliče, kteří stranu podrželi. Osud KDU–ČSL v nadcházejících volbách je však i nadále nejistý, ať již v důsledku konkurence TOP 09, tak i očekávané vyostřené volební soutěže.

Komunisté v evropských volbách ztratili dva mandáty, přesto mohou být s výsledkem spokojeni. Udrželi si svoji obvyklou podporu okolo patnácti procent a potvrdili stabilní postavení ve stranickém spektru. Do parlamentních voleb tak jdou ve stabilizovaném postavení. To naopak neplatí o Zelených, kteří ve volbách propadli a jako jediné je postihl odchod stranického šéfa. Před říjnovými volbami se nejmenší strana někdejší vládní koalice potýká jak s konkurencí dalších zelených stran, tak s nedostatkem známých tváří. Zatím špatné postavení potvrzují i průzkumy veřejného mínění, které straně přisuzují podporu okolo tří procent.

Volby pravděpodobně znovu budou primárně soubojem mezi ODS a ČSSD. Neznámou zatím zůstává chování těch více než sedmdesáti procent voličů, kteří v červnu k urnám nedorazili. Jak je osloví nabídka nových či jistota stávajících stran, či zda volební právo opět nevyužijí. Jejich hlas bude znovu klíčový.