Petr Sokol: Geert Wilders - tvrdý kritik islámu

18. Června 2009
18 Čer
www.reflex.cz
18.06.2009
Politolog a šéfredaktor CEVRO Revue publikoval v týdeníku Reflex portrét kontroverzního holandského politika Geerta Wilderse pod názvem "Geert Wilders - tvrdý kritk islámu".


Minulý pátek se Evropa probudila a cítila se PŘEKVAPENA ÚSPĚCHEM nizozemského politika Geerta Wilderse v evropských volbách. Jaký vlastně je?

S kontroverzemi spojovaný nizozemský politik uspěl se svou Stranou svobody ve volbách v takovém rozsahu, že skončil v počtu hlasů i získaných mandátů jen těsně druhý za vládními křesťanskými demokraty. Wildersův úspěch ovšem nepřišel zčistajasna a v Nizozemsku samotném asi překvapil jen málokoho. Wildersova strana tam totiž dokonce již několik měsíců vede v žebříčku volebních preferencí pro volby do nizozemského národního parlamentu. Teoreticky by si tak Wilders po příštích volbách mohl dělat i nárok na pozici premiéra. Wildersovým hlavním tématem je kritika islámu a masívního přistěhovalectví z islámských zemí do Evropy. Wilders v tomto ohledu navázal na jiného nizozemského politika - Pima Fortuyna a jeho stranu Listina Pima Fortuyna. První hvězda nizozemského populismu byla ovšem v roce 2002 krátce před parlamentními volbami zavražděna a její strana se postupně rozpadla.


DO VYSOKÉ POLITIKY

V té době byl Wilders ještě členem pravicově liberální Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD). Rodák z nizozemsko- německého pohraničí a syn německého emigranta do Nizozemska začal svou politickou kariéru jako asistent ministra zahraničí za liberály Fritse Bolkensteina na počátku devadesátých let. S Bolkensteinem procestoval řadu zemí Blízkého východu a tehdejší návštěvy ho ještě utvrdily v proizraelském postoji, který získal již během svého dřívějšího dvouletého pobytu v této zemi. Práce pro ministra zahraničí mu brzo vynesla místo městského zastupitele v Utrechtu a následně dokonce poslanecký mandát. Jako poslanec byl Wilders dlouho spíše nenápadný. Až když se stal mluvčím strany, začala ho veřejnost více znát, a to již zejména díky kritice islámu. Wilders kritizoval otevřeně příchod dalších a dalších imigrantů z islámských zemí a jejich nepřizpůsobivost většinové nizozemské společnosti. Kořeny problémů viděl Wilders v samotném charakteru islámu jako náboženství, které označuje za násilné a netolerantní. Tyto názory Wilderse postupně vzdalovaly od liberálů. Poslední kapkou se pro něj stal spor o vstup Turecka do EU. Strana ho začlenila v roce 2004 do svého programu a Wilders ji opustil. Novou stranu svobody (PVV) postavil kromě kritiky islámu a vysoké imigrace také na podpoře přímé demokracie, nízkých daní a právech zvířat. Součástí programu se stalo i omezení vlivu EU a zrušení Evropského parlamentu. V parlamentních volbách 2006 Wilders získal devět křesel a získal status šéfa malé opoziční strany. Následně ještě akceleroval islámské téma.


FITNA A SVOBODA SLOVA

Celoevropské a snad i celosvětové pozornosti se Wildersovi dostalo po zveřejnění jeho krátkého filmu Fitna, v němž prezentoval své názory na islám jako na netolerantní, nemoderní a nereformovatelné náboženství. Ve filmu doprovázely verše z korámu například záběry z 11. září. Film stejně jako další Wildersovy výroky vyvolal kritiku v řadách muslimů i mnoha odborníků na islám, kteří argumentovali tím, že Wilderds části koránu špatně a účelově interpretuje. Wilders se nadále nekrotil a vyzval například v otevřeném dopise k zákazu prodeje koránu, jejž označil za fašistickou knihu, a srovnal jeho charakter s Hitlerovým Mein Kampfem. Film Fitna i další výroky na adresu muslimů vynesly Wildersovi řadu soudních sporů. V lednu 2009 nařídil jeden z nizozemských soudů stíhání Wilderse pro podněcování k nenávisti. Vyšetřování pokračuje a Wildersovi hrozí pokuta 10 tisíc eur nebo až 16 měsíců vězení. Začátek stíhání vedl ovšem k velkému nárůstu jeho popularity. Wildersovi, hájícímu se svobodou slova, paradoxně pomohla i epizoda, kdy mu letos na jaře Velká Británie odmítla vstup na její území s poukazem na jeho protiislámské výroky. Zhruba od té doby je Wildersova strana nejpopulárnější ve volebních preferencích. Za svou otevřenost v prezentování kontroverzních názorů ovšem Wilders platí v osobním životě vysokou daň. Je neustále pod kontrolou policejních bodyguardů, spí každou noc na jiném místě a s manželkou se z bezpečnostních důvodů vídá jen jednou týdně. Policie již odhalila několik případů, kdy mu reálně hrozil atentát.


FAŠISTA THATCHERISTA?

Tisk mimo Nizozemsko označuje Wilderse za krajně pravicového politika a nechybějí ani nálepky o fašistovi. On sám se ale považuje za libertariána. Za svůj největší politický vzor nedávno označil bývalou britskou premiérku Margaret Thatcherovou. Odmítá, že by své spojence viděl v Le Penovi nebo Haiderovi. To, že je Wilders specifickým politikem, potvrdil i jeho aktuální výrok, že poslanci jeho strany v Evropském parlamentu zůstanou nezařazeni, protože se neshodují se žádným současným politickým proudem v Evropě.