Primátoři požadují zjednodušení evropských fondů
Evropské fondy jsou jedním z hlavních nástrojů, který by měl pomoci městům vypořádat se s krachy místních firem, propouštěním, nezaměstnaností a dalšími dopady hospodářské krize. V loňském roce Česká republika získala ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU celkem 41,9 miliardy korun, letos to může být výrazněji více.
Jsou evropské fondy úplatkem eurobyrokratů v Bruselu vůči obyvatelům obcí v jednotlivých koutech Evropy? Stačí evropské peníze pro rozvoj našich měst? Jsou podmínky rozdělování a čerpání evropských peněz z pohledu měst dobře nastaveny? Jaká je situace v zahraničí? Jsou starostové spokojeni s možnostmi čerpání strukturálních fondů? Zohledňuje evropská kohezní politika potřeby velkých měst? Nezapomínáme na evropský venkov? To byly otázky, které na konferenci European Urban Day (Evropský den měst) ve dnech 6.–7. února 2009 diskutovali zástupci samospráv a odborné veřejnosti s ministrem pro místní rozvoj Cyrilem Svobodou, zodpovědnou komisařkou Danutou Hübner a poslanci Evropského parlamentu.
Konferenci European Urban Day uspořádal poslanec Evropského parlamentu a předseda Svazu měst a obcí České republiky Oldřich Vlasák ve spolupráci s předsedou Senátu Parlamentu České republiky Přemyslem Sobotkou, Ministerstvem pro místní rozvoj, Hlavním městem Praha, městem Kladno, Svazem měst a obcí České republiky, Evropskou radou municipalit a regionů, Intergroup Urban/Logement a Liberálně konzervativní akademií CEVRO. Setkání bylo příležitostí k diskusi o městské dimenzi politiky soudržnosti a budoucnosti této politiky v následujícím programovacím období 2014–2020. Podpora rozvoje měst, tzv. městská dimenze kohezní politiky, je totiž jednou z evropských priorit. V období 2007–2013 jsou potřeby měst 27 členských států Evropské Unie řešeny ve 316 operačních programech financovaných z Evropského regionálního rozvojového fondu. Na investice do inovací, podpory konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje evropských měst je vyčleněno 30 miliard eur.
Komisařka pro regionální rozvoj Danuta Hübner na konferenci uvedla, že „Investice evropské kohezní politiky jsou klíčové pro podporu ekonomického růstu a tvorbu nových pracovních míst ve městech. Městská dimenze je obzvláště klíčová při současné krizi, protože politiky rozvíjené ve městech mají dopady na přiléhající území, kraje a často celé státy.“ Komisařka dále uvedla, že města by měla při přípravě svých plánů rozvoje v co nejvyšší možné míře spolupracovat se všemi, kteří mají na rozvoji města a regionu zájem – s podnikateli, neziskovými sdruženími a dalšími hráči tak, aby došlo k maximálnímu zhodnocení dostupných prostředků včetně dotací z evropských fondů. Tento tzv. integrovaný přístup je podle komisařky „klíčem k úspěchu“. Přestože v mnoha členských zemích jsou operační programy již takto plánované, komisařka si postěžovala, že stále existuje příliš mnoho programů, které problémy měst řeší sektorově. Komise by ráda, aby byl integrovaný přístup do budoucna povinný a byl podmínkou pro čerpání finančních prostředků z EU. V současnosti však naráží na nesouhlas řady členských zemí.
Ministr mluvil o budoucnosti kohezní politiky
Nový ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda upozornil, že síť evropských měst je nerovnoměrná a není tak možné prosazovat unifikovaná řešení. Ocenil, že právě za českého předsednictví v Evropské unii se města snaží vyvolat diskusi, zda jde evropská kohezní politika správným směrem. Podle Cyrila Svobody je prioritou Ministerstva pro místní rozvoj efektivní získávání financí z evropských fondů a zajištění funkčnosti monitorovacího systému jejich čerpání. „Mým cílem je dosáhnout, aby Česká republika efektivně vyčerpala veškeré prostředky z evropských fondů, které máme k dispozici,“ uvedl nový ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda.
Vicehejtman pardubického kraje Roman Línek ocenil, že se v rámci evropské politiky soudržnosti, které v minulosti dominovala problematika venkova, dostává ve větší míře pozornosti také městům. Uvedl dále, že regionální operační programy, jejichž prostřednictvím regiony získávají prostředky z evropských fondů, městskou dimenzi výrazně zohledňují.
Představitelé obcí a měst si na konferenci postěžovali, že v České republice je systém čerpání strukturálních fondů příliš složitý. Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí ČR a poslanec Evropského parlamentu, upozornil na skutečnost, že se strukturální politika často vzdaluje reálným potřebám měst. „Neustále hovoříme o principech, prioritách a cílech a zapomínáme na skutečné problémy, které musí primátoři a starostové řešit. Český systém tvořený čtyřiadvaceti operačními programy je nejenom pro města, ale i pro podnikatele a neziskové organizace mimořádně administrativně složitý a zatěžující. Získávání evropských fondů je náročné, o evropské peníze je třeba nejprve požádat, avšak zájemci je dostanou zpětně až po realizaci projektů a jejich důkladném auditu a certifikaci, což většinou trvá několik měsíců, někdy i let. Je proto potřeba hledat konkrétní cesty, jak celý systém zásadně zjednodušit,“ řekl Oldřich Vlasák.
Primátor Ústí nad Labem Jan Kubata označil jako problém složitý jazyk evropských institucí. Slova jako koheze, územní soudržnost nebo integrovaný přístup se podle něj občanům, podnikatelům a dalším regionálním hráčům podle něj těžko vysvětlují. Dodal ale, že to je chyba jak Evropské komise, tak České republiky i místních a regionálních samospráv. Kubata připomněl, že česká města připravovala integrované plány v tomto programovacím období vůbec poprvé a nebyla na to dostatečně připravena. Ministerstvu pro místní rozvoj, které je za tuto oblast odpovědné, podle něj trvalo velmi dlouho, než připravilo manuál, podle nějž by měla města při přípravě integrovaných plánů postupovat. Primátor si posteskl, že nakonec místo toho, aby města získala větší samostatnost, se nyní musejí v souvislosti s financováním z evropských fondů potýkat s větší byrokracií. Chybu ale vidí jednoznačně na straně českých orgánů.
Příklady evropské pomoci
Zkušenosti primátorů nejsou ale pouze negativní. Náměstek primátora Hradce Králové Boris Hermann na konkrétních příkladech projektů ilustroval, jak evropské prostředky pomáhají rozvoji města a zvyšování kvality života občanů z Hradce Králové a okolí. Také kladenský primátor Dan Jiránek představil principy strategického plánování na Kladně a prezentoval projekty města spolufinancované ze strukturálních fondů. Kladenský primátor uvedl, že zájem občanů, kteří chtějí rozvoj města ovlivnit, a rádi by se proto zapojili do příprav integrovaných plánů, v poslední době roste.
Náměstkyně primátora hlavního města Prahy Markéta Reedová následně uvedla, že hlavním cílem politiky soudržnosti by měl být udržitelný rozvoj a pomoc znevýhodněným regionům. Klíčová by měla být také podpora měst, které jsou „akcelerátorem růstu“ regionů. Samotná Praha by do budoucna ocenila možnost vytvářet projekty i se sousedními regiony, což jako jediná v současném programovacím období nemůže. Byla by rovněž ráda, kdyby z fondu soudržnosti bylo možné financovat nejen dopravní infrastrukturu a životní prostředí, ale také výzkum a vývoj. To v současné době nelze a některé projekty se tak stěhují mimo Prahu, i když by bylo efektivnější, aby v hlavním městě zůstaly, uvedla náměstkyně primátora. Pokud jde o financování tzv. nových výzev, Praha by nerada, aby k němu docházelo na úkor klasických cílů politiky soudržnosti.
Účastníci konference se shodli, že se politika soudržnosti po roce 2013 nemůže soustředit pouze na podporu nejméně rozvinutých regionů. Mezi jednotlivými regiony budou rozdíly vždy a stále budou slabší regiony, kterým by se mělo pomáhat, řekl polský poslanec Evropského parlamentu a místopředseda Výboru pro regionální rozvoj Jan Olbrycht. Připomněl, že díky strukturálním potížím mohou čelit v budoucnu problémům i regiony, které byly v minulosti úspěšné. Politika soudržnosti by se proto neměla věnovat jen nejméně vyspělým regionům. Operační programy by podle jeho slov měly být otevřenější a flexibilnější tak, aby bylo možné lépe reagovat na aktuální výzvy. Jan Olbrycht se domnívá, že městská dimenze by měla i do budoucna zůstat prioritou. Města budou podle jeho názoru do budoucna představovat centra politiky a všechna se budou potýkat s podobnými problémy. Integrovaný přístup k rozvojovému plánování by podle něj měla města uplatňovat povinně.
Oldřich Vlasák na konferenci European Urban Day v Senátu.
