Benjamin Kuras / Pravice by měla ujistit veřejnost, že zvýhodňuje všechny zodpovědné
Jaké jsou podle vás největší výzvy pro dnešní pravici a jakou agendu by měla preferovat?
Zjistit, kolik pravicově cítících lidí tento národ vlastně má, co si představují pod pojmem pravicová politika a co od pravicové politické strany chtějí. To by znamenalo provést podrobnou sondáž, která by ale nepodléhala nějakmu „přání otcem myšlenky“ a byla připravena přijmout i věci nepředvídané a nepříjemné.
Co jsou největší problémy dnešní středoevropské pravice a jak by je měla řešit?
Hlavní problém je nejasno, co vlastně znamená pojem pravice a jaký má úkol. Řešení by mohlo vypadat takto: Definovat si pravicovou politiku jako takovou politiku, která podporuje, umožňuje a zvýhodňuje nezávislost co největšího počtu jednotlivců na státu, jejich smysl pro osobní odpovědnost, pracovitost, podnikavost a fair play. Ujistit veřejnost, že pravicová politika zvýhodňuje všechny, kdo jsou ochotni takovou odpovědnost za sebe přijmout, ne jen nějakou vyvolenou kastu novozbohatlíků, jak se velká část veřejnosti domnívá. Zamyslet se nad tím, jak se mohlo stát, že většina dnešní mládeže, už vyrostlé ve svobodě a demokratickém kapitalismu, touží po bezpečném zaměstnání ve státním sektoru (viz nedávnou sondáž) – a jak tuto mládež získat pro dobrodružnější život odpovědnosti, podnikavosti a ochoty riskovat. Vyhledat dostatečný počet charismatických a komunikativních – a pokud možno morálně nepošpiněných – osobností, které by takovou politiku dokázaly táhnout. Hledat je nejraději už v té nejmladší generaci třicátníků, a úplně nejraději takových, kteří jsou trochu protřelí světem, jazykově vybavení a mají nějaké zkušenosti v soukromém podnikání nebo managementu. Zkušené a osvědčené konzervativní staříky si nechat v zákulisí na mudrování v nějakém tom think-tanku – pokud mezi nimi ještě nenajdou nějakého Masaryka, Churchilla, Reagana nebo Thatcherovou. Morálně zbankrotované politiky poslat do Bruselu nebo na Floridu.
Jak by pravice měla reagovat na tzv. zelená témata (ekologie, globální oteplování, zemědělství…)? Měla by je odmítnout, nebo zahrnout do svého programu?
Konzervatismus je o konzervování hodnot, tedy i životního prostředí, ne-li životního prostředí především. Všechna „zelená“ témata, která dávají konzervativní smysl, by si pravice měla přejmenovat na „konzervativní“ a jako taková je prezentovat. Přistupovat k nim věcně a prakticky a oprostit je od levicového politikaření, ideologizování a totalizování.
Domníváte se, že by pravice měla být/bude více založena na křesťanství?
Říkejme tomu raději „tradiční biblické hodnoty“, abychom pravici nezužovali jen na křesťany, to by u převážně agnostických Čechů mohlo propadnout, viz KDU-ČSL. Důstojnost jednotlivce, odpovědnost za sebe i za druhé, nepokradeš, nezavraždíš, nevyslovíš křivého svědectví proti bližnímu, nečiň druhým, co nechceš, aby oni činili tobě, a tak dále jsou hodnoty, na kterých stojí klasický evropský konzervatismus, který není výlučně křesťanský, a dokonce ani judeo-křesťanský, a v české kultuře a pedagogice jej najdeme nejen v Komenském, ale třebas i ve foglarovkách. Čte je dnes vůbec ještě někdo?
Mohl byste nám popsat ideální středoevropskou pravicovou stranu podle vašich měřítek (co se programu, strategie či lídrů týče)?
V kostce řečeno v minulých odpovědích. Jednotlivé detaily politiky a strategie by musely vycházet z jasných principů, viz předchozí odpověď. Jakmile víte, na jakých principech stojíte a z jakých nemůžete slevit ani v tom „umění kompromisu“, politika a strategie se dělají snadněji a logičtěji.
Co považujete za nejdůležitější události pro pravici v roce 2008 a jak ji ovlivnily (pozitivně/negativně)?
Pro českou pravici určitě dvojnásobné volební fiasko ODS, které by mělo pravicí zatřást víc, než si dosud připouští, protože jí skutečně hrozí zánik. V evropské pravici všeobecně vnímám v roce 2008 silný posun doleva, viz nominálně pravicové politiky jako jsou Sarkozy a Merkelová. Zdá se, že evropská pravice ztratila vizi oněch pravicových principů a zbylo jí jen to umění kompromisu, které ale moc neumí, takže je nemá čím vyhrát.
Benjamin Kuras (*1944)
• britsko-český spisovatel, novinář a dramatik
• někdejší redaktor anglického vysílání Československého rozhlasu v Praze a české redakce BBC v Londýně
• autor třinácti anglicky psaných her
• držitel ceny Wald Press Award (2004)
• člen redakční rady měsíčníku 51pro
