Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Světovou ekonomikou zmítá krize, která začala ve Spojených státech a postupně poznamenala celý svět. Odstartoval ji pád americké investiční banky Lehman Brothers. Viditelné problémy měla ale americká ekonomika už téměř jeden a půl roku předtím.

Hrubý domácí produkt v USA klesl podle předběžné zprávy v letošním třetím čtvrtletí o 0,3 procenta mezikvartálně po převedení na roční tempo. Ve stejném přepočtu trhy očekávaly pokles HDP o 0,5 procenta. Takový nenastal od roku 1990. Američané si půjčovali na bydlení, jako by to byly spotřebitelské úvěry bez nutnosti mít na jejich splácení. To vše posílil spotřební charakter americké ekonomiky a celosvětová rizikovost bankovních obchodů s deriváty. Problém je umocněn i „dobrodružnou“ povahou Američanů. Pro srovnání, hypotéky má v USA asi osmdesát procent domácností, u nás patnáct procent.

Krize se zveličuje
Kdysi se Američané báli především růstu produktivity Japonců. Nyní už ale 30 let roste celá jihovýchodní Asie a v poslední době se rapidně rozvíjejí i jiné části, například Vietnam a Indie. Američtí byznysmeni po dlouhá léta profitovali z levné pracovní síly v těchto zemích a nechali si tam vyrábět zboží. Ne ve všech směrech ale pro ně byla taková spolupráce výhodná. Nastal deficit obchodní bilance a deficit státních financí. Občané i vláda si na své výdaje pravidelně půjčovali v zahraničí. Například Čína jim dovážela produkty, na které jim sama půjčila peníze. Stejně tak jim půjčovala na hypotéky, sociální systém, na důchody atd. Přičemž asijští investoři vždy věděli, že taková situace je neudržitelná. Počítali s tím. Teď jim nastanou zlaté časy. Nyní tím totiž mají možnost americkou ekonomiku velmi ovlivňovat. Ekonomická krize je ale ve vztahu k „běžnému“ americkému občanovi popisovaná přehnaně a média ji nafukují. Lidí, kteří fakticky přišli o peníze, není moc. Když někdo nemá dostatek prostředků na pravidelné splácení hypotéky, ukončí ji a přestěhuje se na finančně dostupnější místo. Stejné je to i s akciemi. Počet akcionářů, kteří skutečně prodělali, sice není zanedbatelný, ale ani katastrofický. Navíc Spojené státy vždy budou patřit mezi nejvýkonnější ekonomiky světa. Mají nejsilnější armádu, která své ekonomické zájmy hájí po celém světě, vedou vě­dec­ko­-tech­no­lo­gic­ký rozvoj, a především mají nastavené výborné podmínky pro podnikání.

Dopady na Evropu
Největší konkrétní dopady v evropských státech jsou vidět hlavně na Islandu, který je na pokraji státního bankrotu, nachází se v nejhlubší finanční krizi ve svých novodobých dějinách a jeho finanční systém se téměř zhroutil. Ještě než se Island začal utápět ve finanční krizi, měly německé banky v této ostrovní zemi rozpůjčováno přibližně 21 miliard dolarů (zhruba 417 miliard korun). Přestože má Německo největší ekonomiku v Evropě, německé banky to s půjčkami zemím podobným Islandu přehnaly. Island podle slov svého premiéra Geira Haarda hodlá oficiálně požádat Mezinárodní měnový fond o úvěr v sumě dvou miliard dolarů (asi 40 miliard Kč). Islanďané několik dní protestovali na ulicích.
   V podobně vážné situaci se nachází i Maďarsko. Tamější centrální banka drasticky zvyšuje základní úroky. Důvodem je propad kurzu forintu, který se blíží svému historickému minimu. Tamní vláda nedávno zhoršila odhad růstu hrubého domácího produktu pro příští rok na 1,2 procenta z dříve předpokládaných tří procent. Vláda snížila rovněž odhad průměrné inflace, a to na 3,9 procenta ze 4,3 procenta.

Česká ekonomika je stabilní
Česká ekonomika je nyní vůči negativním dopadům celosvětové finanční krize relativně stabilní, a to díky dvěma faktorům: stále máme vlastní měnu a doposud jsme neurčili konkrétní datum přijetí eura. Je ale i několik viditelných negativních dopadů světové finanční krize na českou ekonomiku, konkrétně je to právě automobilový průmysl, kde se chystá propouštění. Tuzemské firmy z automobilového průmyslu letos a začátkem příštího roku propustí kolem 10 000 lidí a vyrobí asi o 20 000 aut méně, než byl původně plánovaný milion vozidel. Například Škoda Auto už kvůli klesající poptávce oznámila několikatýdenní přerušení výroby. Česká vláda by nyní měla podporovat domácí poptávku a nesnižovat výdaje státního rozpočtu, aby byly dopady světové krize na naši ekonomiku co nejmenší.
   Zastánci státních zásahů do ekonomiky nyní tleskají, že došlo na jejich slova. Konečně se ukázalo, že tržní hospodářství není schopno bez zásahů veřejných institucí a státu přežít a trh je třeba regulovat. Penzijní systémy podle nich nemohou být postaveny na privátním kapitálu a ten nepatří ani do zdravotnictví. Ve skutečnosti tomu tak není. Finanční trhy nyní sice budou mnohem regulovanější a chudší, takové krize a bankroty jsou však podstatou kapitalismu a je nutné počítat s tím, že čas od času nevyhnutelně přijdou. Musíme to brát tak, že všechno zlé je k něčemu dobré, a pokusit se tuto zkušenost brát jako nezbytnou tržní katarzi. Řešením je nechat finanční sektor vylízat rány samotný, spálit se a příště daleko opatrněji vážit výnosné, ale o to riskantnější finanční operace, například ty s deriváty.