Eutanázii říkám jasné NE!
„Důstojnou smrtí“ se pro účely tohoto zákona rozumí ukončení života nemocného na vlastní žádost s vědomou a odbornou pomocí jiné osoby (lékaře). Tak nehezky začíná návrh zákona senátorky Domšové o legalizaci eutanázie. Téma patří k nejvíce diskutovaným v lékařské etice a je bohužel také oblíbeným u některých senátorů a poslanců.
Lékař je přece zavázán k tomu, aby nemocné, pokud je to možné, uzdravoval. Jestliže umožníme lékaři, aby pacienta, byť na jeho vlastní žádost usmrtil, tak ať je k tomu přidána řada různých formalit, bezpochyby se ztratí část poměrně vysoké důvěry v lékařské povolání. V potaz musíme vzít také, že pacient jedná pod obrovskou zátěží, která je dána jeho těžkou nemocí a jen stěží lze takové rozhodnutí hodnotit jako racionální. Naprostá většina nemocných jen stěží dokáže určit nějakou hranici, kdy mu už medicína není schopna pomoci.
Nepopírám, že pokrok v medicíně umožní udržovat pacienty při životě (základní životní funkce), i když již byly vyčerpány všechny reálné možnosti k odstranění základní příčiny onemocnění (např. rozsáhlého nádoru). V takovém případě existuje i dnes možnost odstoupení od další zbytečné léčby, které umožní lékaři plně respektovat přání nemocného a ponechat tak přirozený průběh umírání v terminální fázi jeho těžké nemoci. Je to součást tzv. paliativní medicíny, jež pomáhá pacientům ulevovat od tak těžkých symptomů, jakými jsou krutá bolest či urputné zvracení. Moderní medicína dokáže dnes pomoci více než 95 % pacientů, pokud ovšem skutečně využijeme všechny dostupné možnosti. V každém případě také vedle této paliativní léčby musí pokračovat maximální ošetřovatelská péče a šetrný psychický přístup k postiženému nemocnému.
Myslím, že správnou cestou je zřizování a podporování tzv. hospiců, což jsou menší azylová zařízení, ve kterých pracují erudovaní lidé, starající se v důstojném prostředí s láskou a všestrannou péčí o tyto pacienty. Samozřejmě jsou tam také zkušení lékaři. Dnes existuje také možnost domácí hospicové péče, kdy pacient je doma za důstojných podmínek s maximální pomocí asistenční služby. Ta bohužel dnes není hrazena zdravotními pojišťovnami. Zde vidím správný prostor pro politiky, aby se snažili zajistit pro tyto nemocné a pro ty, kteří se o ně v poslední životní fázi starají, dostatek finančních prostředků.
