Radar za Lisabon?

22. července 2008
22 Červ
www.respekt.cz
21.07.2008
Ředitel CEVRO Ladislav Mrklas komentoval pro týdeník Respekt kompromis podpory Lisabonské smlouvy za radarovou základnu. „Ta výměna za to stojí. Pomohlo by to sblížit názory vlády a opozice na klíčové otázky zahraniční politiky, což by bylo pro tuhle zemi z dlouhodobého hlediska prospěšné.“



Celý článek:

Radar za Lisabon?

Rozbíhá se plán na nejvýznamnější politický kompromis české historie


Stoupenci jsou přesvědčeni, že bez těch dvou věcí nelze žít – alespoň ne svobodně a v bezpečí. Přesto Česko zatím nemá ani protiraketový radar, ani novou evropskou smlouvu. Zapálení příznivci jednoho jsou tu totiž zároveň zapálenými odpůrci druhého. Teď premiér Mirek Topolánek (ODS) přišel s nápadem, jak překlenout rozpor a získat obojí. Plán se jmenuje „dohoda o kompromisu“ a navrhuje schválit radar výměnou za bezproblémové „ano“ Lisabonské smlouvě. Od obou táborů si tento postup žádá velké ústupky a slibuje zlost části voličů. Je šance, že by něco podobného mohlo projít?

Na politické scéně ty dva názory nejviditelněji symbolizuje ODS a ČSSD. Většina politiků nejsilnější vládní partaje od začátku hlasitě podporuje radar a naopak řada z nich odmítá Lisabonskou smlouvu. V tom prvním vidí šanci, jak Česko ochránit před budoucími nepředvídatelnými hrozbami, v druhém zase hrozbu dalších ztrát své „národní“ moci ve prospěch bruselských šéfů Evropské unie.

Sociální demokraté to vidí naopak. Radaru už dlouho říkají jasné „ne“; podle nich totiž Česku dnes nic nehrozí, a není tedy důvod, abychom se podíleli na budování štítu proti imaginárnímu nebezpečí. Naopak schválit „Lisabon“ je pro ČSSD zásadní zahraničněpolitickou prioritou, protože jen tato smlouva o novém fungování EU dovoluje přeměnu Evropy v silnou a konkurenceschopnou velmoc, bez které se v nestabilním 21. století neobejdou ani Češi – pokud chtějí zůstat na straně demokracie a svobody.

Protože ani jedna partaj nemá na prosazení své představy v parlamentu dost hlasů, je schvalování o radaru i Lisabonské smlouvě zatím odloženo na neurčito. Teď ale přišel zmíněný Topolánkův návrh schválit výměnným kompromisem obojí a tím zažehnat hrozbu, že Česko nakonec pro neschopnost domluvy nezíská z oněch „životně důležitých věcí“ ani jednu.
První zprávy z terénu naznačují, že více zájmu dohodnout se je pro tuto chvíli na straně ODS. „K Lisabonské smlouvě mám řadu výhrad. Jestli by ale naše ,ano‘ pro ni znamenalo ,ano‘ ČSSD pro radar, byl bych pro,“ říká europoslanec Jan Zahradil (ODS), jeden z hlavních vnitrostranických kritiků politického sjednocování EU. „Radar opravdu považuji za klíčovou záležitost. Hodnota získat ho je pro mě vyšší než hodnota mých výhrad vůči Lisabonské smlouvě.“

Naopak část zelených a politici ČSSD výměnu odmítají. „Pro mě je to nemyslitelné. Lisabon je strašně důležitý, ale odmítám s ním obchodovat,“ říká poslankyně zelených Věra Jakubková, jejíž „ne“ radaru dnes do velké míry znamená, že ho koalice nedokáže pro nedostatek hlasů schválit. A podobně mluví i zástupci sociální demokracie. „Na podobný obchod nepřistoupíme. Lisabonskou smlouvu chceme a naše hlasy pro ni má premiér k dispozici. Jestli mu to ale nestačí a on nedokáže najít ve své straně pro věc dostatečnou podporu, nejsme ochotni to za něj řešit naším ústupkem ve věci radaru,“ říká místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka s tím, že jeho partaj chce vyhrát příští volby, a proto prý musí brát ve svých úvahách nad nabídkou uzavřít kompromis „ohled na voliče“.

Tento „ohled na voliče“ je bezpochyby klíčem k pochopení obou postojů a případné ochoty dohodnout se. Problém je totiž v tom, že zatímco sedmdesát procent voličů ODS chce radar a zhruba dvě třetiny jsou – na rozdíl od špiček partaje – i pro Lisabonskou smlouvu, drtivá většina voličů ČSSD radar odmítá (80 procent) a jasná nadpoloviční většina je – oproti kladnému postoji stranického vedení – i proti Lisabonu. ODS tedy kývnutím na smlouvu u svých voličů dvojnásobně vydělá, ČSSD naopak kývnutím na radar dvojnásobně prodělá. 
 

Greenpeace ani za nic


Jestli tedy bude v příštích týdnech nebo měsících uzavřen kompromis, bude teď hodně záležet především na vyjednávacích schopnostech ODS. Plán, jak hnout se socialistickým „ne“, občanští demokraté nemají. „Budeme se pokoušet partnerům vysvětlovat, že uzavření dohody je pro tuhle zemi prospěšné a že bychom na tom dlouhodobě získali všichni,“ říká europoslanec Zahradil.

Otázka samozřejmě je, jestli tahle argumentace bude stačit. Podle politologů bude v dalších týdnech a měsících hodně záležet na tom, jaký postoj k možnosti vzájemné dohody zaujmou jednotlivé zájmové skupiny, které hlasitě vystupují proti jedné či druhé věci nebo na její podporu a spoluvytvářejí tak postoje voličů jednotlivých stran. Anketa mezi nimi ukazuje, že tu k tomuhle plánu zatím vládne široká škála názorů od rozhodného „ne“ přes neutrální postoj až po „ano“. Ale stejně jako v politické sféře i zde jsou nejméně kompromisu nakloněni odpůrci radaru.

„Jsme rozhodně proti,“ říká o dohodě „radar za Lisabon“ Jan Freidinger, mluvčí české pobočky Greenpeace, která proti radaru hlasitě vystupuje. „Zásadní je pro nás nemít tu radar, v tom lze těžko dělat nějaký kompromis.“ Na druhé straně barikády nepanuje tak ultimativní postoj. „Politika je o zprostředkování zájmů,“ říká Marek Loužek z think-tanku prezidenta Václava Klause CEP, který patří k hlavním zdejším odmítačům Lisabonu a naopak podporuje americkou základnu. „Pokud by k uzavření kompromisu došlo, akceptoval bych ho.“

Ladislav Mrklas z think-tanku ODS Cevro by šel ještě dál a politikům by uzavření kompromisu přímo doporučil. „Ta výměna za to stojí,“ říká Mrklas. „Pomohlo by to sblížit názory vlády a opozice na klíčové otázky zahraniční politiky, což by bylo pro tuhle zemi z dlouhodobého hlediska prospěšné.“ A podobně to vidí i odborníci na otázky zahraniční politiky a bezpečnosti. „Začátkem minulého roku se tahle dohoda přímo nabízela, ale vláda se v zásadních politických otázkách rozhodla jít cestou přeběhlíků. I dnes je možné dohodu uzavřít a vláda by o to měla s opozicí usilovat. Kabinet to ale bude stát vyšší politické náklady při přesvědčování opozice,“ říká šéf Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák.

Podle kuloárových informací se chce vláda pokusit dojednat kompromis o vzájemné podpoře radaru a Lisabonu po podzimních krajských a senátních volbách, až opadne stranická úzkost ze ztráty voličských hlasů. „To je ta vhodná doba na hledání kompromisu,“ říká lidovecký ministr pro legislativu Cyril Svoboda. „Věřím, že s chladnou hlavou se nám nakonec nějak podaří se domluvit.“