Prezidentské volby v USA – květen
11. května Americký prezidentský kandidát Barack Obama dnes poprvé předčil svou soupeřku Hillary Clintonovou v boji o podporu superdelegátů. Právě od nich se očekává, že definitivně rozhodnou o demokratické nominaci pro prezidentské volby. Obamovi slíbilo podporu 273 z nich, Clintonové o jednoho méně.
14. května Hillary Clintonová se nechce vzdát. S převahou vyhrála demokratické primárky v Západní Virginii. Vítězství se čekalo. Rival Clintonové Barack Obama se čím dál víc orientuje na podzimní závěrečný střet s republikánským kandidátem Johnem McCainem. Voličům tak chce dát signál, že primárky pokládá za rozhodnuté. Po sečtení výsledků ze zhruba tří čtvrtin volebních okresů zvítězila Clintonová v poměru 66 ku 27 procentům hlasů. Výhra v Západní Virginii, kde bylo ve hře 28 delegátů srpnového nominačního sjezdu, dovolí bývalé první dámě pokračovat v boji o zisk nominace do prezidentských voleb, ale nijak zásadně nesnižuje její početní ztrátu na soupeře.
14. května Bývalou první dámu provázejí i finanční potíže, kvůli nimž ihned po volbách v Západní Virginii požádala své stoupence o peněžní dary. Její kampaň má i přes půjčku 11 milionů z konta Clintonových dluh 20 milionů dolarů. Přesto ale šéf jejího štábu Terry McAuliffe prohlásil, že tým má dost peněz, aby kandidátka mohla v posledních třech týdnech primárek pokračovat. Obama od voleb minulý týden, kdy s výraznou převahou zvítězil v Severní Karolíně a jen těsně prohrál v Indianě, poněkud změnil strategii a začal se už více vymezovat vůči McCainovi než vůči Clintonové.
15. května Demokratický kandidát na prezidenta Barack Obama získal cenného spojence. Postavil se za něj John Edwards, který také usiloval o nominaci, ale z boje odstoupil. K Obamovi by mohl přilákat bílé voliče z dělnických profesí. Podpora od bývalého senátora ze Severní Karolíny, který sám usiloval o demokratickou nominaci, ale v lednu z boje odstoupil, přichází ve chvíli, kdy se v klání mezi Obamou a Clintonovou ukazuje, že černošský kandidát nedosáhne na určité skupiny voličů. Obama má velkou podporu u černošských a lépe vzdělaných obyvatel. Naopak bílá část pracující Ameriky stojí spíš za Clintonovou. Že se rozhodování voličů pohybuje po rasových a třídních osách, potvrdily primárky v Západní Virginii. Clintonová ve státě s majoritou bílé populace zvítězila o 41 %. Edwards by Obamovi mohl pomoci. Pochází z jihu a ve své levicově orientované kampani oslovoval právě ty voliče, kteří raději zaškrtnou Clintonovou.
18. května Republikán John McCain je sice před prezidentskými volbami považovaný za toho, kdo více podporuje Izrael než demokrat Barack Obama, přesto ale zřejmě nemůže počítat s většinou hlasů židovských voličů v USA. Výzkum preferencí amerických Židů před prezidentskými volbami 4. listopadu 2008 provedla organizace The Israel Project. Podle ní se chystá jedenašedesát procent Židů hlasovat pro Obamu a jen dvaatřicet procent pro McCaina.
21. května Barack Obama vyhrál primárky v Oregonu a ohlásil zisk většiny z 3 253 volených delegátů. V Kentucky podle očekávání bodovala Hillary Clintonová. Ta Obamovo avizované prohlášení kritizovala jako předčasné. O nominaci totiž definitivně rozhodne až sjezd Demokratické strany. Senátor naznačil, že očekává blížící se konec nominačního zápasu, který má vybrat soupeře pro republikánského kandidáta Johna McCaina v listopadových prezidentských volbách.
4. června Po dlouhém a nervózním boji o kandidaturu na prezidenta Spojených států je konečně – alespoň co do počtu získaných hlasů – rozhodnuto. A to nejen u amerických republikánů. Barack Obama sehnal dostatečnou podporu, aby se mohl prohlásit za vítěze primárek Demokratické strany. Hned několik amerických médií uvedlo, že historicky první černý kandidát na prezidenta USA má na své straně více než 2118 demokratických delegátů, které k nominaci potřebuje. Clintonová pravděpodobně přijme kandidaturu na viceprezidentku.
