Prezidentské volby v Černé Hoře / pozice a strategie kandidátů
Demokratická strana socialistů (DPS) – Filip Vujanovič
Vládnoucí strana pojala volby jako prostředek k rutinní práci. Slogan Bez obav (Bez dileme) se ukázal dobrou volbou jako signál kontinuity a moci a záruka stejného směru pro další černohorskou politiku. Vizuální prezentace byla vhodná, ale evidentně velmi drahá.
Vujanovičova kampaň kulminovala v posledních deseti dnech před volebním dnem, kdy Vujanovič zatroubil k útoku. Začal s dvouhodinovým interview pro státní televizi a pokračoval setkáními s Vysokým představitelem EU Javierem Solanou a evropským komisařem Olli Rehnem, a jako investory Trigranit Group, kterým opakoval své hlavní ekonomické sliby v oblasti penzí a lepšího života, a skončil útoky na lídry opozice, často vysílané do debaty mezi opoziční kandidáty.
Srbská listina (SL) – Andrija Mandič
Strana dosáhla skvělého výsledku (19,5 %) s velmi skromným rozpočtem (méně než 500 000 euro). Slogan „Prostě nejlepší kandidát“ (Samo najbolji smije) prezentoval kandidáta strany Andriju Mandiče jako statečného a schopného muže, nejlepšího, jakého může opozice proti vládě postavit. Přestože SL využila pouze dva klipy a jeden plakát, její kampaň vytvořila velmi silnou vizuální identitu. S ohledem na omezený rozpočet pro mediální kampaň, SL využívala kontaktní kampaň (včetně Mandičových návštěv do řady komunit) a několik velkých setkání ve sportovních halách a otevřených prostorách, které sloužily jako prostředek k vyjádření podpory.
Etnicky srbský element byl v prezentaci potlačován a ačkoliv shromáždění byla charakterizována použitím srbských vlajek a opozicí k nezávislosti Kosova, programu dominovala konzervativní témata – mj. rodinné hodnoty jako základ morálky a solidarity, rodinné podnikání, návrat k tradičním hodnotám, útoky na korupci a parastátní monopoly a rozvoj infrastruktury. Tato mírnější kampaň přitáhla značné množství nových hlasů, zejména v městských oblastech.
Hnutí pro změnu (MFC) – Nebojsa Medojevič
Slogan „Nový prezident: na něj můžete být hrdi“ a neinspirativní vizuální identita (s kandidátem v tmavém obleku na tmavém pozadí na billboardech) nevytvořily dojem něčeho nového a osvěžujícího. Kampaň MFC zůstala v mnoha ohledech one-man show bez vyvinuté stranické infrastruktury, což bylo základem celé kampaně v médiích i Medojevičovy prezentace.
Medojevič strávil první část kampaně agitací a negativními projevy, ve kterých se zabýval pouze okrajovými tématy. Pouhé dva týdny před volbami se začal věnovat ekonomickým otázkám, kterým nejvíce rozumí. Jeho sdělení byla adresována členům nezávislého hnutí a minoritám, které se mu částečně podařilo přitáhnout. Postrádal však stranickou infrastrukturu a více schopných osob ve stranickém vedení, což se odrazilo v neúspěšném výsledku strany.
Socialistická lidová strana (SPP) – Srdjan Milic
Ačkoliv moc strany klesá a kampaň nebyla nijak silná, stranická organizace SPP zachránila svého lídra od katastrofy. Milic prohlašoval, že nepoužije billboardy a kampaň v médiích, o deset dní později se však ukázal s kompletní mediální prezentací. Jeho vizuální identita byla vytvořena jako kompilace z kampaně protikandidátů, využil například stejného fontu a barevného mixu jako Mandič. Slogan „Je čas na spravedlnost“ (Vrijeme je za pravdu) poukazoval na jeho ambice transformovat stranu v moderní sociálnědemokratickou organizaci. Mezi nejdůležitějšími příspěvky byla dobře vedená internetová stránka. Nedostatek kandidátova charismatu a tmavé videoklipy daly celé kampani socialisticky-realistický tón. Strana dosáhla dosud nejhoršího výsledku, na druhou stranu však byl lepší, než očekávala.
Článek vyšel v Campaign Techniques Newsletter Mezinárodního republikánského institutu, květen 2008
Plakát Filipa Vujanoviče
Plakát Andrija Mandiče
Logo kampaně Nebojsi Medojeviče
