Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Jednou z nejčastějších otázek týkajících se zemí západního Balkánu, je jejich potenciální členství v Evropské unii. Jak Vy se stavíte k této perspektivě? Jsou již Srbsko či Albánie a další země připraveny na členství v EU?
Záleží pochopitelně na kritériích, respektive na jejich vymáhání ze strany Evropské unie. Pokud by byly podmínky striktně dodržovány, potom by byl vstup všech zmiňovaných států – včetně Chorvatska – vyloučen či odsunut do nedohledna. Přijetí však záleží na politickém rozhodnutí. Chorvatsko proto vstoupí do Evropské unie v blízké budoucnosti. Existuje výrazný, až propastný civilizační, kulturní, ekonomický i politický rozdíl mezi Srbskem a Albánií. Pokud bude existovat politická vůle, může být Srbsko přijato do EU, aniž by to jakkoliv ohrozilo její fungování, v horizontu zhruba pěti let. V případě Albánie to reálně možné není.

V poslední době často diskutovanou záležitosti je nezávislost Kosova. Domníváte se, že nový stát na Balkánském poloostrově přispěje ke stabilizaci situace v této části ­Ev­ropy?
Kosovo sice vyhlásilo nezávislost, nadále však zůstává protektorátem západních zemí. Bude záležet na tom, zda se velmocím podaří dlouhodobě tlumit či dokonce kanalizovat národní hnutí směřující ke sjednocení albánského etnického prostoru. Pokud ne, stane se Kosovo ohniskem další války.

V České republice jsou relativně dobře patrné dva proudy – proamerický a proslovanský, které se liší i v pohledu na zmíněnou otázku Kosova. Existovalo podobné rozlišení i v minulosti a spatřujete případně viditelné konsekvence z těchto dob v dnešní ­si­tuaci?
Ve společenském vědomí české populace byl dlouhodobě zakotven prvek solidarity s jižními Slovany. Ve 20. století ho mj. posilovaly úspěchy Srbska v Balkánských válkách (1912­–1913) a v první světové válce, triumf partyzánského hnutí za druhé světové války, Titova roztržka se Stalinem či oficiální odsouzení okupace Československa v roce 1968 bělehradskou vládou. Rezidua těchto sentimentálních vazeb přetrvávají do dnešní doby. Poměr k Albáncům byl neutrální či spíše záporný. Při vytváření názoru na problém Kosova však mezi českými politiky, publicisty a nedovzdělanými „balkanisty“ převládají jiné motivy, které velmi často mají s reálnou situací v tomto regionu malou nebo nulovou spojitost.

Považujete západobalkánské země za plně demokratické, zejména co se týče občanské společnosti a prosazování základních demokratických práv?
Většina balkánských států prošla v posledních letech ve zmíněné sféře pozitivním vývojem. Pochopitelně nelze v civilizačně a ekonomicky specifickém prostředí rigidně aplikovat kritéria používaná v západní a střední Evropě. Balkánské konflikty uplynulých dvaceti let bohužel ukázaly, že skutečně demokratické poměry zřejmě nemohou vzniknout v multietnickém prostředí či ve společnosti, kde se ještě nezavršily základní etapy tradičního národního hnutí. I proto nelze hovořit o občanské společnosti v Bosně a Hercegovině, v Kosovu či v Makedonii.

Jak je na Balkáně vnímána činnost haagského tribunálu, má podporu veřejnosti a politiků?
Haagský tribunál bohužel mnohokrát ukázal, že je více politickou institucí než spravedlivým soudem. V jednotlivých národních prostředích je proto jeho činnost podle toho reflektována. Přísnost (někdy zcela nepřiměřená) vyvolává odpor (Srbsko, částečně Chorvatsko). Benevolenci vůči většině obviněných kosovských Albánců či bosenských Muslimů pochopitelně vnímá příslušné etnické prostředí pozitivně.

Nejaktuálnější otázkou v souvislosti se západním Balkánem je patový výsledek srbských voleb. Podaří se této zemi přiblížit k EU, nebo očekáváte spíše příklon k radikálnímu nacionalismu?
Výsledkům srbských voleb se v zahraničí přikládá výrazně větší význam, než ve skutečnosti pro vnitropolitickou budoucnost Srbska i jeho mezinárodní orientaci mají. I pokud se vytvoří nacionalisticky orientovaná vláda, půjde vzhledem k polarizaci srbské společnosti jen o nevýznamné intermezzo, nikoliv o zásadnější přelom.

Jan Pelikán (* 1959)
• docent Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a Univerzity Hradec Králové
• autor odborných publikací k dějinám Balkánu
• vystupuje v českých médiích