Jak zvýšit zodpovědnost politiky? Konstruktivní veto!

02. Června 2008
02 Čer
blog.respekt.cz
01.06.2008

Často se ptáme, jak lze zajistit, aby se politici chovali zodpovědněji, slušněji, mysleli na kvalitu věci. Řešení hledáme v řadě ustanovení od zrušení dopravy zdarma, povinností účastnit se interpelací nebo pravidelným vysedáváním ve volebním obvodě. Přitom řešení existuje poměrně snadné a vyzkoušené v několika zemích. Konstruktivní vyjádření nedůvěry.

Koncept již funguje ve třech zemích EU
Nejde o nic složitého. Pokud chce politická frakce odvolat premiéra z úřadu, může tak učinit pouze za podmínky, že předloží alternativní návrh, kdo by měl úřad zastávat. Například v Německu musí být současně s odvoláním současného kancléře zvolen nový. Od roku 1949, kdy došlo k ukotvení konstruktivního věta nedůvěry v Základním zákoně, byla vyvolána pouze dvě hlasování o odvolání kancléře (úspěšné bylo jedno z nich). U nás jen za dobu současné vlády třikrát…  I v Maďarsku od pádu komunismu vládly všechny vlády standardní dobu a zásada úspěšně figuruje také v ústavě Slovinské republiky. Proč tedy nezavést konstruktivní veto u nás?
   Jak už bylo zmíněno, došlo by k růstu zodpovědnosti u každé politické strany, která by si řádné rozmyslela, kdy přednese na plénu návrh na vyjádření nedůvěry vládě. Byly bychom tak ušetřeni současných teatrálních pokusů sociální demokracie svrhnout Topolánkovu vládu a poslanci by měli více času se věnovat oblasti svého odborného zájmu. Stačí k tomu málo, získat 3/5 hlasů v obou komorách parlamentu a zakotvit princip v Ústavě. Návrh by měl šanci projít, neboť každá strana touží ujmout se vlády a toto omezení destruktivního hlasování by posílilo její pozici (a zároveň akceschopnost, po které tak často voláme). Na druhou stranu, tento princip by pomohl posílit i kritiky uvnitř vládní koalice a v případě neshodě opozice na jméně kandidáta bychom tak měli vládu, která by nebyla schopna prosadit ve Sněmovně jakýkoliv návrh. K řešení tohoto problému směřuje druhá poznámka.

Konstruktivní veto i ve vládě
Konstruktivní veto by však mohlo být uplatněno i na jiném fóru. Mirek Topolánek se nyní vypořádává se třemi odbojnými poslanci, kteří odmítají podpořit církevní restituce. Minimálně dva z nich (Jan Schwippel, Juraj Raninec) zatím nepřišli s alternativním návrhem jak otázku řešit (a zda vůbec). Jednoduchým principem zakotvení třeba v koaliční smlouvě nebo programovém prohlášení by mohlo dojít k odblokování situace (např. ujednání: Poslanec je povinen hlasovat v souladu s usnesením koaliční rady/vlády, nepřijde-li s alternativním návrhem). Popírá tento princip zásadu volného mandátu? Nikoliv – poslanec může hlasovat svobodně, musí však předložit konstruktivní návrh. Na současné situaci se nic nezmění, pouze poslanec se bude muset chovat zodpovědněji a zákony tak budou procházet na základě kvality, a nikoliv politického boje a kalkulu. Poslanec bude nadále odpovědný svému voliči a ne politické straně/vládě. Bude se moci vzepřít, ale jen konstruktivně.

Institucionální omezení
Člověka nezměníme dílčí regulací a zákazem. Co však v dlouhodobé perspektivně může změnit chování politika/občana, jsou institucionální omezení. Zřejmě ne všichni dospějí k názoru, že návrh na konstruktivní veto nedůvěry může být kvalitní, ve finále však nastaví omezení populistickým, nezodpovědným návrhům a z politiky již nebude divadlo, ale aréna pro seriózní výměnu názorů.

Zbyněk Klíč,
výkonný redaktor CEVRO Revue