Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Dějiny České, respektive bývalé Československé republiky ve 20. století jsou pro většinu z nás převážně známé. Letopočty s osmičkou na konci, 1918, 1938, 1948, 1968 mají v našich dějinách osudový význam. Právě tyto letopočty jsou předmětem zamyšlení tohoto vydání CEVRO Revue.

Když jsem dostal nabídku, abych vydání tohoto speciálního čísla podpořil a napsal úvodní zamyšlení, neváhal jsem. Když jsem se potom zamýšlel, jak se s tímto úkolem vypořádat, otevřel jsem si doma ve své knihovně Kroniku lidstva a Kroniku techniky a pročítal jsem, co dalšího se v těchto letech, pro Čechy tak významných, stalo.
   Rok 1918 byl rokem, kdy po oznámení o kapitulaci Rakouska-Uherska byla v Praze vyhlášena nezávislá Československá republika. V tomto roce však vzniklo v Evropě mnoho dalších států. V Polsku byla, po stoleté ztrátě nezávislosti, vyhlášena republika. Litva, Lotyšsko a Estonsko proklamovali nezávislost na sovětském Rusku. Ostrov Island byl vyhlášen za samostatný stát, vznikl také Bavorský svobodný stát a republika Bádensko. Nové věci vznikaly nejen na politické mapě Evropy, ale také v oblasti techniky. Američan Warren vyrobil v tomto roce první dobře fungující elektrické hodiny, ve Francii vzniká nové průmyslové odvětví: sériová výroba elektronových lamp. Zatímco ve světě techniky vznikaly věci nové, oblast kultury naopak ztratila. Zemřel totiž mistr secese Gustav Klimt.
   O dvacet let později, v roce 1938, se Československu stala osudnou Mnichovská dohoda, na jejímž základě jsme museli odstoupit Německu oblasti Sudet. Tato událost následovala po záboru Rakouska, kdy tento stát prohlásil Adolf Hitler za součást Německa. Německo v té době zažívalo svůj rozmach i na poli technickém, ve Fallerslebenu byla zahájena výstavba obří továrny Volkswagen. Na poli techniky se v tomto roce objevily další, dnes již běžné věci. V Berlíně byl představen první funkceschopný magnetofon, v Americe přišla na trh první klimatizační zařízení, bratři Ladislaus a Georg Biro vynalezli kuličkové pero, čtyřmotorové dopravní letadlo Foc­ke­-Wulf 200 Condor ­pře­letělo jako první mezi kontinenty Amerikou a Evropou bez mezipřistání. V tomto roce přišel svět také o jednoho velkého politika. V Turecku zemřel Kemal Atatürk, který se zasloužil o přetvoření osmanské říše na moderní sekulární stát západoevropského střihu.
   Deset let poté, v roce 1948, nebyla historická situace Československa o mnoho radostnější. Čeští a slovenští komunisté s podporou stalinistického SSSR zostřovali situaci v zemi a realizovali komunistický převrat. Jako symbolické se nám může jevit, že ve stejném roce George Orwell napsal román 1984. Stejně neradostná situace jako u nás doma, byla také v Indii. Byl totiž zavražděn Mahátma Gándhí, zastánce nenásilného odporu, bojující za nezávislost Indie na Velké Británii. Pro jiné národy však tento rok znamenal nový začátek. Byl vyhlášen stát Izrael, Barma se stala nezávislou republikou, Cejlon se stal nezávislou monarchií. Nové začátky se urodily také na poli techniky. Ve Velké Británii začalo jezdit první auto poháněné plynovou turbinou, Dennis Gábor vynalezl holografii a po více než dvaceti letech intenzivního výzkumu se americkým vědcům podařilo vyvinout počítačový tranzistor.
   Před čtyřiceti lety, v roce 1968, jsem pak zažil jako středoškolák konec Pražského jara. Vojenská intervence pěti států Varšavského paktu tak ukončila éru „socialismu s lidskou tváří“. Situace se přiostřovala nejen u nás. V Severním Irsku začaly srážky mezi politicky utiskovanými katolíky a protestantskou většinou, Vietcong a severovietnamské jednotky zahájily ofenzívu Tet, která byla počátkem porážky USA ve Vietnamu. V tomto roce byl také zavražděn americký senátor Robert Kennedy. Ve stejném roce přes 100 států podepsalo dohodu o nešíření atomových zbraní. Zatímco v politickém rozvoji zažil svět spíše ztráty, v technice šel život stále dopředu. V Egyptě byla dokončena Asuánská přehradní nádrž, uskutečnil se první oblet měsíce s lidskou posádkou a zavedení miniaturizovaných integrovaných obvodů dalo vznik čtvrté generaci počítačů.
   Vážení čtenáři, cílem tohoto zamyšlení nebyl sofistikovaný vědecký rozbor historických událostí. Ten přenechávám osobám povolanějším na následujících stránkách. Pokusil jsem se pouze o poskytnutí pohledu na naše dějiny v širších souvislostech. Doufám, že jsem těm, kteří můj článek dočetli až do tohoto místa, poskytl netradiční a aspoň trochu zajímavý pohled na naši historii.

Další události osmičkových dekád

1928
• Čankajšek se stal sjednotitelem Číny.
• Zmizel výzkumník Amundsen.
• Britský bakteriolog Flemig objevil penicilín.

1958
• Vstoupila v platnost Římská smlouva, kterou bylo založeno EHS, což lze považovat za založení Evropské unie.
• Chruščov se dostal do čela vlády SSSR.
• Byl popraven maďarský komunistický politik Imre Nagy.
• Ve Štrasburku poprvé zasedal Evropský parlament.
• USA vypustily do vesmíru svůj první satelit nazvaný Explorer 1.

1978
• Podruhé během jediného roku dostala katolická církev novou hlavu. Prvním papežem neitalského původu od roku 1522 se stal Karol Wojtyla, který nastoupil po papeži Pavlu VI. a Janu Pavlu I.
• V konfliktu mezi holandsky mluvícími Vlámy a francouzsky hovořícími Valony byl uzavřen pakt.

1988
• Začíná demontáž sovětských operačních raket stažených z ČSR a NDR.
• V Alžíru vyhlásila Palestinská národní rada nezávislý palestinský stát.