Leden
V řadě obvodů jsou již známí senátní kandidáti
V obvodu Uherské Hradiště jde za občanské demokraty do voleb starosta okresního města Libor Karásek. Proti němu se postaví za lidovce současný senátor Josef Vaculík a za ČSSD někdejší místostarostka Uherského Hradiště Hana Doupovcová.
Ve Znojmě se zvažuje o opakované kandidatuře majitele pekáren Jaroslava Paříka. Soupeřit by měl s poslanci Martou Bajerovou (KSČM) a Ladislavem Skopalem (ČSSD) a ředitelem Národního parku Podyjí Tomášem Rothröcklem.
Na Kladensku bude kandidátem ODS kladenský primátor Dan Jiránek. Rozhodl o tom Sněm volitelů ODS, na němž D. Jiránek získal 107 ze 111 hlasů. Dan Jiránek je zkušeným komunálním politikem, funkci primátora města vykonává již od roku 2004. ČSSD chce v tomto obvodě nominovat Jiřího Dienstbiera.
Sněm volitelů senátního volebního obvodu č. 42, Kolínsko a Poděbradsko, který se konal v sobotu 19. ledna, zvolil kandidátem do podzimních senátních voleb kolínského starostu Jiřího Buřiče. Při volbě získal podporu 124 ze 170 volitelů. Jeho protikandidát a poděbradský starosta Josef Ďurčanský se s 46 hlasy stal automaticky náhradníkem.
Hejtman Libereckého kraje Petr Skokan se bude ucházet o senátorské křeslo ve 36. volebním obvodu, na Českolipsku a v části Liberecka. Jeho kandidaturu schválil místní sněm ODS. Hejtman Petr Skokan získal podporu 119 volitelů. Jeho protikandidát, stávající senátor Karel Tejnora, který získal 45 hlasů, bude kandidovat jako náhradník.
V Hradci Králové občanští demokraté nominovali do senátního klání ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové a městského zastupitele Leoše Hegera. Kandidát ODS se utká s ředitelem vrchlabské nemocnice Drymlem (ČSSD) a současným senátorem Bartákem, který byl minule zvolen jako nezávislý, ale nyní zasedá v senátním klubu KDU-ČSL.
Zimmermann již nebude plzeňským hejtmanem
Hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermmann 14. ledna oznámil, že již nebude na podzim kandidovat do krajského zastupitelstva. Za jeden z důvodů, proč se tak rozhodl, označil fakt, že necítí dostatečnou podporu z řad plzeňské ODS. Jako o možném kandidátovi ODS na post hejtmana se spekuluje o plzeňském primátorovi Pavlu Rödlovi. Dosavadní hejtman Petr Zimmermann zvažuje kandidaturu do Evropského parlamentu.
ODS ve Zlínském kraji povede do voleb hejtman Libor Lukáš
Lídrem ODS ve Zlínském kraji bude v letošních volbách do krajského zastupitelstva hejtman Libor Lukáš. Hejtman, který zastupuje uherskohradišťský okres, byl nominován do čela kandidátky hlasy více než 96 % volitelů zlínského regionálního sněmu. Na čelních místech kandidátky jsou také dosavadní náměstek hejtmana Josef Slovák ze Vsetína a krajští radní Hynek Steska ze Zlína a Bronislav Fuksa z Hulína (okres Kroměříž).
Klaus navštívil poslance ODS
Prezident Václav Klaus po hodinové schůzce s poslanci mateřské ODS 17. ledna vyjádřil přesvědčení, že v únorové volbě hlavy státu se jim společně podaří dosáhnout jeho znovuzvolení. Klaus stejně jako šéf nejsilnějšího sněmovního klubu Petr Tluchoř opět odmítl veřejnou volbu prezidenta – podle obou by to byl návrat k nedemokratickým principům předlistopadového režimu.
Poslanci ODS novinářům po setkání řekli, že hlavním tématem rozhovoru byla samotná prezidentská volba a další směřování republiky.
Švejnar senátory ODS nepřesvědčil
Jen pár minut trvalo 15. ledna setkání senátorského klubu ODS s prezidentským kandidátem Janem Švejnarem. Švejnar se jim pouze představil a stručně popsal své představy o roli prezidenta, senátoři ODS na něj neměli žádné dotazy. Dali tak najevo, že jejich podporu má současný prezident Václav Klaus.
Senátoři ODS iniciují návrh zákona o uznání protikomunistického odboje¨
Senátoři ODS navrhují zákonem uznat protikomunistický odboj. Měl by být rovnocenný prvnímu odboji za samostatnost Československa a druhému protifašistickému odboji. Aktivním účastníkům třetího odboje má přiznat postavení válečných veteránů. Zákon předložila skupina senátorů v čele s místopředsedou horní komory Jiřím Liškou. Předseda Senátu Přemysl Sobotka označil zákon za „legitimizaci třetího odboje jako takového“. Aktivní účastníci třetího odboje by podle předsedy Senátu mohli případně požadovat určité finanční odškodnění.
Tvůrci zákona částečně vycházeli z obdobné normy, kterou předloni na jaře přijal slovenský parlament. Za dobu jeho platnosti se o osvědčení přihlásilo 400 lidí, takže i v českých poměrech by byla zátěž pro státní rozpočet minimální.
Zákon se má vztahovat na období mezi 25. únorem 1948 a 17. listopadem 1989. Měl by rozlišovat mezi odporem a odbojem. Odboj má být definován jako aktivní jednání proti komunistickému režimu s cílem jej svrhnout nebo destabilizovat. Odpor bude naproti tomu vymezen široce, půjde o různé formy činnosti nedosahující intenzity odboje.
