Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Jaké byly životní osudy, u nás nepříliš známého otce zakladatele Alexandra Hamiltona? Čím přispěl k „architektuře“ politického systému Spojených států? Jakým způsobem ovlivnil americkou ekonomiku? I na tyto otázky by měl přinést odpověď tento článek.

Alexander Hamilton načíná politickou kariéru v roce 1782, kdy je zvolen delegátem kontinentálního kongresu. Roku 1783 nicméně rezignuje, zakládá si v New Yorku vlastní právní kancelář a podílí se na obnově King’s College a založení Bank of New York, dnes nejdéle existující bance v USA.
   V roce 1787 se účastní kongresu ve Philadelphii, na kterém je vypracován návrh Ústavy Spojených států. Hamilton je zastáncem silné a akceschopné centrální vlády a unitárního státu. Ústavu a s ní spojený vznik federace vnímá proto jako nezbytný kompromis se zastánci volnějšího svazku jednotlivých států, přesto se velmi aktivně podílí na kampani za její ratifikaci. Za tímto účelem iniciuje vznik a osobně píše 51 z 85 Listů federalistů, které vycházejí novinově od října 1787 do srpna 1788, přispívají k následné ratifikaci Ústavy, a které dnes slouží jako základní podklady pro její výklad.
   V roce 1789 jej George Washington jmenuje ministrem financí. Z pozice této funkce pak Hamilton velmi výrazně ovlivňuje podobu USA. Byť obeznámen s dílem Adama Smithe, jedná stále ještě dle zásad merkantilismu. Zavádí dovozní cla, podporuje zakládání manufaktur, zakládá centrální banku (předchůdkyni dnešního Fedu), proti pašerákům zakládá předchůdkyni dnešní Coast Guard, výměnou za převzetí válečných dluhů jednotlivých států federální vládou prosazuje federální daně, čímž posiluje federální vládu.

Zakladatel Federalistické strany
Vedle toho zakládá jednu z vůbec prvních masových stran na světě, Federalistickou stranu. Hamilton se často dostává do střetů s tehdejším ministrem zahraničí Thomasem Jeffersonem, který je příznivcem malé centrální vlády. Kolem Jeffersona postupně vzniká de­mo­kra­tic­ká­-re­pu­bli­kán­ská strana (známá také jako republikánská, která ovšem nemá nic společného s dnešními republikány), která se stává hlavním oponentem federalistů. Další důležitou štěpnou linií mezi těmito stranami se pak stává otázka za­hra­nič­ně­-po­li­tic­ké orientace. Federalisté přes odpor republikánů prosazují v roce 1795 dohodu s Británií, namířenou proti revoluční Francii. Republikáni to vnímají jako zradu, protože jednak stále ještě vnímají Británii jako úhlavního nepřítele USA, jednak vidí v revoluční Francii obdobu revoluce americké.

Pád a závěr života
Hamilton má od roku 1791 poměr s Marií Reynoldsovou, její manžel na to přichází a rozhodne se Hamiltona vydírat. Hamilton mu tak začíná platit za mlčení. V roce 1794 je James Reynolds zatčen za padělatelství, kontaktuje špičky republikánů a sděluje jim, že může usvědčit jednoho vysoce postaveného člena kabinetu z korupce. Republikáni předpokládají, že tím je míněn Hamilton, kterého konfrontují s obviněním. Hamilton tvrdí, že je nevinný a přiznává se k aféře s Marií Reynoldsovou. To těžce poškozuje jeho pověst a nakonec i nutí rezignovat ke 31. lednu 1795.
   I tak je ovšem schopen nadále ovlivňovat veřejný život, nepřipadá však již v úvahu pro prezidentské volby v roce 1796. Gerorge Washington odchází na odpočinek a federalisté jako jeho nástupce podporují dosavadního viceprezidenta Johna Adamse, na viceprezidenta pak Thomase Pickneyho. Hamilton se neúspěšně pokouší dosáhnout zvolení Pickneyho, který ovšem končí až třetí a prezidentem se stává Adams, viceprezidentem pak Jefferson.
   Hamilton výrazně ovlivňuje veřejné dění ještě jednou, a sice v průběhu prezidentských voleb v roce 1800, kdy pomáhá Jeffersonovi ke zvolení na úkor Aarona Burra.
   Právě Burr se mu stává osudným, dlouhodobé nepřátelství je ukončeno soubojem. 12. 7. 1804 na následky zranění utrpěného v souboji pak Hamilton umírá.

Alexander Hamilton (1755–1804)
• 1789–1795 ministr financí
• zakladatel federalistické strany
• otec zakladatel
• autor 51 listů federalistů