Konference k působení Charty 77
Na půdě vysoké školy CEVRO Institut se konala ve středu 28. listopadu konference na téma „Charta 77 a náboženská opozice“ . Zúčastnili se jí mj. desítky aktivních protikomunistických disidentů, a to jak z řad signatářů Charty 77, tak z řad členů jiných protirežimních iniciativ. Historická fakta byla prokládána osobními vzpomínkami mj. Petra Uhla, Václava Malého, Miloše Rejchrta nebo Kamily Bendové. Zazněly i velmi zajímavé informace, které blíže vysvětlují vztahy mezi tehdejším disidentským hnutím.
„Alexandr Dubček neudělal ve prospěch Charty vůbec nic“ připomněl například dnešní světící biskup pražský Václav Malý za obecného souhlasu všech účastníků. Miloš Rejchrt zase uvedl, že z celkového počtu 1886 signatářů Charty bylo 24 evangelických duchovních a pouze 15 katolických kněží. To je však zapotřební vnímat – dle slov dlouholetého komunistického vězně a historika Václava Vaško – také tak, že mezi katolickým klérem – včetně tehdejšího biskupa Františka Tomáška – vzbuzovala Charta 77 zpočátku nedůvěru, a to zejména z důvodu vysokého počtu bývalých komunistů, kteří ji podporovali.
Zvláštní význam měl na konferenci přednesený referát doc. Rudolfa Kučery z Fakulty sociálních věd UK, který se týkal jednoho ze sporných chartistických témat – dokumentu Právo na dějiny. Rektor vysoké školy CEVRO Institut prof. Miroslav Novák se pak věnoval problematice Helsinského procesu a jeho vlivu na disidentské skupiny bojující za lidská práva. Připomněl, že vliv Helsinek, nebo třeba následné Madridské konference se často neoprávněně zveličuje. „Vydání Solženicynova Souostroví Gulag bylo pro činnost těchto skupin mnohem významnější, než celý Helsinský proces“ zdůraznil prof. Novák.
Na konferenci vystoupil mj. biskup Václav Malý (vpravo).
