Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Autor se ve své knížce pokouší o hlubší pohled na příčiny rozdílů v odměňování příslušníků obou pohlaví za nejrůznější druhy práce. Výsledkem je zjištění, že zdaleka ne vždy a ve všem jsme v této oblasti svědky útisku žen.
   Do úvahy je třeba brát odlišnou životní filozofii obou pohlaví a jejich odlišné postoje ve vztahu k pracovnímu nasazení. Autor zjistil, že podniky, vlastněné ženami, vykazují proti „mužským“ podnikům nižší čisté zisky. Obě pohlaví se liší ve volbě povolání. V nejméně oblíbených zaměstnáních je zřejmá převaha mužů nad ženami. Pokud žena hledá práci, pak dá přednost práci klidné a bezpečné. Taková zaměstnání samozřejmě nepatří mezi ty nejlépe placené. Čím nebezpečnější je práce, tím větší je zde podíl mužů. Ženy obecně nemilují práci s nepravidelnou pracovní dobou, zejména pak práci v noci.
   V některých oblastech jsou ženy za stejnou práci placeny nesrovnatelně lépe než muži. Platí to třeba v modelingu, nebo ve funkcích prodejců. Mezinárodní výzkum ukázal, že mužského coby šéfa preferuje shodně 47 procent mužů i žen. Ženu jako šéfa preferuje 21 % žen a 17 % mužů.
   Knížka je v záplavě různých soudobých „genderových“ prací a feministických textů velmi příjemnou změnou. Často uváděný a zdánlivě nezpochybnitelný argument nižších příjmů žen nelze bez dalšího vydávat za projev mužského útlaku ve vztahu k ženám. Slabší (a početnější) polovina lidstva má své specificky ženské přednosti, které ji chrání před rolí utlačované oběti mužské dominance.
   Možná dobře míněné afirmativní akce ve vztahu k ženám mohou přinést společnosti více škody než užitku. Vztahy mezi muži a ženami i bez feministických aktivistek procházejí velikými změnami.