Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Vstup České republiky do Evropské unie byl logickým vyústěním polistopadového vývoje a zprvu nebyl příliš znatelný. Postupně však dopad členství roste. Jeho zásadní efekty na českou ekonomiku se dají shrnout do následujících bodů: otevření hranic pro zboží a kapitál, příliv peněz z evropských fondů, závazek ČR zavést euro a snížení vnímané rizikovosti země.

Podívejme se na tyto body podrobněji.

Volný pohyb
Volný pohyb zboží a kapitálu jsou vzhledem k charakteristice české ekonomiky klíčové principy EU. Obrat zahraničního obchodu v poměru k HDP je v ČR cca 150 procent, což ze země činí vysoce otevřenou ekonomiku. Míra otevřenosti ekonomiky vykazuje dlouhodobě rostoucí trend, a to i za období českého členství v EU. Druhé dva ze zmíněných principů jsou volný pohyb služeb a pracovní síly. Z těch však bude moci Česká republika plně profitovat teprve až odezní protekcionistická opatření „starých zemí“, jako jsou přechodná období.
   Česká republika prochází konvergencí k EU – reálnou i nominální. Český HDP na hlavu v paritě kupní síly by letos měl dosáhnout 77 procent průměru EU-25. Cenová hladina v ČR by podle našich odhadů mohla v letošním roce dosáhnout 60,6 procenta průměru EU. Konvergence ke státům západní Evropy by probíhala i bez vstupu ČR do EU, členství však tento proces urychluje právě díky principu volných hranic.

Příliv peněz z fondů EU
Navzdory předchozím obavám byla ČR podle dat MF ve všech třech letech čistým příjemcem peněz z EU (data zahrnují i předvstupní pomoc). Za tři roky členství ČR získala z EU 3,35 miliardy euro, opačným směrem plynulo 2,57 miliardy (stálé ceny 1999). Ke kladné bilanci zhruba z poloviny přispěly tzv. přechodné rozpočtové kompenzace, které právě měly zabránit záporné čisté pozici ČR.
   I zde existují případy nerovností mezi starými a novými členy EU. Asi nejkřiklavější je případ zemědělství. Dotace ČR zdaleka nejsou tak tučné jako ve starých zemích. Situace okolo dotací se má v následujících letech postupně měnit, ČR získá více prostředků. I když si ale čeští zemědělci polepší, nemusí to být pro českou ­eko­no­miku dlouhodobě výhra. Vytvořením společné zemědělské politiky si EU zadělala na dlouhodobý problém. SZP omezila u evropských výrobců tlak na zvyšování produktivity, a to postupně přešlo v závislost na dotacích. Podobný problém se postupně přesouvá i do ČR.

Závazek zavést euro
Při plnění maastrichtských kritérií pro zavedení eura má ČR problém jen s rozpočtovým kritériem, je to zato problém vyžadující hlubší reformu veřejných financí. Samotné kritérium nutí vlády držet na uzdě rozpočtové výdaje a snažit se o jejich snižování. Je pravděpodobné, že bez tlaku eura by fiskální disciplína českých vlád byla horší.
   Po splnění kritérií nás čeká režim ERM-2 a nutnost držet kurz měny v určeném fluktuačním pásmu po dva roky. Tento princip je ale pro rychle rostoucí země nevhodný, neboť nezohledňuje fundamentální apreciaci měny. Navíc zde hrozí konflikt dvou cílů měnové politiky, neboť primárním cílem ČNB je inflace. Možnost přehodnocení fluktuačního pásma v rámci ERM-2 tak, jak jsme to viděli u slovenské koruny, není koncepční východisko a snižuje kredibilitu centrální banky. Fluktuační pásmo se tím pro trh stává „měkkým omezením“.

Snížení rizikovosti země
Snížení rizikovosti země výrazně pocítily například finanční trhy. Při změně v přístupu investorů šlo do jisté míry o to, že si někteří z nich ČR všimli až se vstupem do unie. Na druhou stranu tu však jsou očekávání konvergence, zvětšení trhu pro české firmy, standardizace prostředí atd. Funkce členství v EU jako faktoru pro snižování rizika, a tím zlepšování investičních podmínek, je postavena na reálných základech. Lepší podmínky spolu s volným pohybem kapitálu pak přispívají k přílivu investic. Další zlepšení lze čekat od zavedení eura, které eliminuje či výrazně omezí měnové riziko.

Závěrem
Členství v Evropské unii prospívá České republice rychlejší konvergencí ke klíčovým obchodním partnerům. Narůstá také význam příspěvků do veřejných rozpočtů. Na druhou stranu zásahy do fiskální politiky (např. minimální sazba pro DPH), nárůst administrativy a výhledově ztráta autonomie měnové politiky snižují prostor pro efektivní hospodářskou politiku nastavenou na potřeby země. Zapojením do struktur EU se přenáší do ČR prvky nepružnosti současné unie.