Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Jarní finské parlamentní volby se nesly zejména ve znamení otázky, které dvě ze tří velkých finských stran budou tvořit jádro budoucí vládní koalice. Před volbami ho tvořili agrární liberálové ze Strany středu a levicoví sociální demokraté. Oběma stranám ovšem na záda dýchala dosud opoziční konzervativní Národní koaliční strana. Premiérova strana středu vsadila v kampani na své dosavadní úspěchy ve vládní koalici, konzervativci se zaměřili na zdůrazňování změny a propagaci svého velmi mladého lídra, třicátníka Jyrki Katainena. Konzervativci museli vyřešit problém, kdy jejich nejpopulárnějším politikem nebyl Katainen, ale bývalý ministr financí Sauli Niinistö. To se jim povedlo, když představili sérii předvolebních spotů, v nichž vystupovali oba politici v naprosto harmonickém rozhovoru, v jehož rámci představovali program konzervativců.
   U svých zahraničních kolegů se inspirovali finští sociální demokraté a jak ukázal jejich volební výsledek i následný odchod do opozice, byla to trefa vedle.
   Finští sociální demokraté totiž vsadili na negativní kampaň ukazující, co všechno špatného přinese vláda s účastí konzervativní pravice. Tuto část kampaně ztělesnila zejména trojice stranických televizních spotů. V prvním z nich byli ukázáni dva malí chlapci čekající v čekárně lékařské ordinace, která byla vyvedena v odstínech modré barvy. Modrá je samozřejmě tradiční barvou finských konzervativců. Po chvíli se otevřou dveře do ordinace. Oba chlapci přistoupí ke dveřím. Jeden z nich nabízí lékaři zelené jablko a druhý svazek euro bankovek. Do ordinace je ale vpuštěn ten, který lékaři nabízí peníze. Následuje sociálnědemokratický slogan o potřebě bezplatného zdravotnictví.
   Na podobném principu stojí i druhý klip. V něm pro změnu čeká stařeček před veřejnými záchodky. I jeho stihne podobný osud. Přestože velmi viditelně potřebuje záchod navštívit, je odmítnut, protože nemá peníze na zaplacení. Klip končí poukazem na to, že sociální demokraté se postarají o zájmy starší generace.
   Třetí spot se odehrává v kanceláři. Dva mladí, úspěšní manažeři se baví házením šipek. Terč si však musí před obličejem držet jejich starší sekretářka. Tento klip zakončí upozornění, že jedině sociální demokraté myslí na práva pracujících žen.
   Největší kontroverze v kampani vzbudil klip, kterým se finská odborová centrála pokusila tuto negativní kampaň sociálních demokratů doplnit. V něm sedí za obrovským a jídlem překypujícím stolem velmi tlustý kapitalista, který obdrží informace, že v tradičních sociálnědemokratických oblastech přišlo volit jen málo voličů a upřímně se začne radovat. Klip vyvolal ve Finsku bouřlivou reakci a odbory ho po pár dnech stáhly. Povolební průzkumy ovšem ukázaly, že použití klipu vedlo ke zcela opačnému účinku, než zamýšleli jeho tvůrci. Klip přilákal k urnám i ty voliče konzervativců, kteří by normálně volit nepřišli.

Nejvíce kontroverzí vyvolal klip, v němž se tlustý kapitalista raduje z nízké volební účasti v sociálnědemokratických baštách.

Kampaň odborů se snažila představit konzervativce jako zástupce velkého průmyslu.