Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Na konci září se ve francouzském Lyonu setkala „evropská síť nápadů“, jak by mohl znít český překlad sítě evropských think-tanků European Idea Network (EIN). Členem této organizace vzniklé při Evropské lidové straně je i CEVRO – Li­be­rál­ně­-kon­zer­va­tiv­ní akademie.
   Každoroční European Ideas Fair má za úkol vyhodnotit práci EIN za uplynulých dvanáct měsíců, během diskuse pojmenovat aktuální problémy, navrhnout k nim možná řešení a v neposlední řadě poskytnout místo pro setkání všech partnerů pod jednou střechou.
   Lyon tedy po tři dny hostil přes tři sta zástupců think-tanků a politiků z 30 států, které s EIN spolupracují. Čeština v kuloárech bohužel moc nezněla. Na konferenci vystoupil místopředseda EP Miroslav Ouzký, generální tajemník Evropské asociace automobilových výrobců ACEA Ivan Hodač a jedinou zúčastněnou českou organizací bylo CEVRO.
   V průběhu jednání  vystoupil například předseda Evropské komise Manuel Barroso, bývalý švédský premiér Carl Bildt, bývalý evropský komisař a ministr zahraničních věcí Francie Michel Barnier, ale třeba i prezident Kabul University a bývalý ministr financí Afghánistánu Ashraf Ghani.

Svět v roce 2020
Letošní konference EIN nesla podtitul „Svět v roce 2020 – Čelíme výzvám budoucnosti“. Celé jednání jakoby se odvíjelo od slov nejvyššího evropského úředníka, předsedy EK Manuela Barossa. Ten ve své řeči zmínil, že Unie má strukturální problém, který musí neprodleně řešit. Velkou brzdou pro rozvoj EU je fakt, že navenek jsou deklarovány čtyři svobody, ale v praxi volný trh úplně tak nefunguje. Má-li se Evropa posunout dopředu, musí ekonomicky liberalizovat a zjednodušovat. Asi nikoho nepřekvapí, že velkou diskusi vyvolala Jednotná zemědělská politika, která je právě na francouzské půdě ožehavým problémem.
   Rozšiřování, které bylo dalším tématem pro podobu EU v roce 2020, má dvě dimenze. Jedna je geografická a diskuse se vede o počtu. Více než kdy jindy ale v Lyonu zaznívala ta druhá – kvalitativní. Většina přítomných se shodla, že současný vývoj není zdravý a neustálé rozmělňování pravidel může v budoucnu hodně uškodit. Proto je třeba se zaměřit na fungování uvnitř a naučit se říkat ne.

Co levice nemá
Mnohokrát během konference byl ze strany politiků zdůrazněn význam think-tanků. Bývalý premiér Belgie a současný předseda Evropské lidové strany Wilfried Martens uvedl, že jedině spolupráce stran a think-tanků může nalézt odpověď na budoucnost ­Ev­ropy.
   Právě ve spolupráci pravicových organizací v rámci EIN je výhoda, kterou strany levice nemají. Počet odborníků, kteří se dali dohromady v jedné síti je silou, která má ambice ovlivňovat politiku v Unii. Ostatně výstupy jednání EIN slouží jako podklad pro jednání Evropské lidové stany. Na konferenci v Lyonu se sešlo celkem dvanáct kulatých stolů a každý připravil svůj výstup (všechny jsou k dispozici na stránkách www.ein.eu). Témata byla různá, jmenujme například Geografické limity EU, Terorismus a bezpečnost, demografické změny a imigraci, nebo ekonomická Digitální ekonomika, Energie a životní prostředí či Tvorba pracovních příležitostí v ­Ev­ropě.

 
Letošní jednání EIN neslo podtitul Svět v roce 2020 – Čelíme výzvám budoucnosti. Přes tři sta zástupců think-tanků a politiků z 30 států hledalo odpovědi na témata jako rozpočtová politika EU, geografické limity EU či evropská zahraniční politika.